Harry Potter and the Sorcerer’s Stone 2001 Czech

movie image

Download subtitles of Harry Potter and the Sorcerer’s Stone 2001 Czech

úprava na verzi
Extended Ultimate Edition Untouched BluRay 1080p:
iqtiqe
Zobí ulice
Mohlo mě napadnout, že tady
budete, profesorko McGonagallová.
Dobrý večer, profesore Brumbále.
Je pravda, co se povídá, Albusi?
Bohužel ano, paní profesorko.
To dobré i to špatné.
– A ten chlapec?
– Hagrid ho přiveze.
Myslíte, že je moudré svěřit
Hagridovi něco tak důležitého?
Paní profesorko, Hagridovi
bych svěřil svůj vlastní život.
Profesore Brumbále,
profesorko McGonagallová.
– Žádné problémy, Hagride?
– Ne, pane.
Ten malej dareba usnul,
zrovna když jsme letěli nad Bristolem.
Pokuste se ho nevzbudit.
Tady ho máte.
Albusi, myslíte, že je bezpečné
nechat ho u těch lidí?
Sledovala jsem je celý den.
Jsou to mudlové toho nejhoršího druhu.
– Myslím to vážně.
– Nikoho jiného nemá.
Ten chlapec bude slavný.
Každé dítě v našem světě ho bude znát.
Přesně tak.
Bude mnohem lepší, když bude
vyrůstat stranou toho všeho.
Dokud nebude připraven.
Ale no tak, Hagride. Koneckonců
mu nedáváme doopravdy sbohem.
Pan a paní Dursleyovi,
Zobí ulice 4, Kvikálkov, Surrey
Mnoho štěstí,
Harry Pottere.
HARRY POTTER
A KÁMEN MUDRCŮ
Vstávat! Tak vstávat!
Dělej!
Probuď se bratránku.
Jdeme do ZOO.
– Už je tady, náš oslavenec.
– Všechno nejlepší k narozeninám.
Koukej udělat snídani
a snaž se nic nepřipálit.
– Ano, teto Petunie.
– Chci, aby v tento slavnostní den
měl můj Dudley
všechno zcela dokonalé.
– Pospěš si. Přines mi kávu, kluku.
– Ano, strýčku Vernone.
Nejsou nádherné?
– Kolik jich je?
– 36. Sám jsem je počítal.
Třicet šest?
Ale loni jsem jich měl třicet sedm!
– Ale tyhle jsou větší než loni.
– Je mi jedno, jak jsou velké!
Tak víš co?
Až půjdeme ven,
koupíme ti další dva dárky, ano?
Varuju tě předem.
Jestli něco provedeš, cokoli,
nedostaneš týden najíst.
Rozumíš?
Ať se pohne.
Hni se!
– Hni se!
– On spí.
To je otrava.
Omlouvám se za něj.
Nechápe, jaké to musí být,
ležet tady den za dnem
a dívat se na lidi,
jak mačkají na sklo ošklivé obličeje.
Ty mě slyšíš?
Já jen, že jsem
ještě nikdy s hadem nemluvil.
Ty…?
Ty se často
takhle bavíš s lidmi?
Jsi z Barmy, že ano?
Měls to tam rád?
Stýská se ti?
Narozen v zajetí
No jo. Jsme na tom stejně.
Já taky nikdy nepoznal svoje rodiče.
Mami! Tati! Pojďte sem!
To byste nevěřili, co ten had dělá!
Děkuju.
Rádo se stalo.
Mami, maminko!
Pomoz mi, prosím!
Ty můj drahoušku!
Jak ses tam dostal? Ty moje dobroto!
Už je dobře. Hned tě svlékneme
z těch příšerně studených šatů.
– Co to bylo?
– Já nevím!
To sklo tam bylo a najednou
bylo pryč. Asi nějaké kouzlo.
Žádný kouzla neexistujou!
Úsměv.
No podívej se na něj, Vernone!
Nemůžu tomu uvěřit!
Za týden pojede do Smeltings.
Jó, Smeltonia.
Nejdůležutější chvíle v mém životě.
To budu muset nosit taky?
Cože? Ty a jít na Smeltings?
Nebuď hloupý!
Půjdeš na státní školu, kam patříš.
Tohle bude tvůj školní stejnokroj.
Až ho obarvím.
To je Dudleyho stará uniforma.
Bude na mě viset jak sloní kůže.
Bude ti akorát.
Přines poštu.
Pan Harry Potter, přístěnek
pod schody, Zobí ulice 4, Kvikálkov
Marge je nemocná.
Snědla něco špatného.
– Tati, Harry dostal dopis!
– Dej to sem! To je moje!
Tvoje?
A kdo by ti asi mohl psát?
Touhle schránkou
už žádná pošta neprojde.
Úspěšný den, drahý.
Kšá! Zmizte!
Neděle je fajn.
Podle mého názoru nejlepší
den týdne. A víš proč, Dudley?
– Protože v neděli nechodí pošta?
– Máš pravdu, Harry.
V neděli nechodí pošta.
Žádné zatracené dopisy! Kdepak!
Ani jeden pitomý dopis!
Ani jeden!
Ne, kdepak,
ani jediný mizerný, zatracený…
– Co je to?
– Nechte toho!
Přestaňte!
Mami, co se děje?
Dej to sem!
Dej sem ten dopis!
Pusťte mě!
To jsou moje dopisy! Pusťte mě!
Mám toho dost! Odjedeme!
Daleko!
Někam, kde nás nenajdou!
Táta se zbláznil, že jo?
Všechno nejlepší k narozeninám
Něco si přej, Harry.
Kdo je tam?
Promiňte, že ruším.
Okamžitě odejděte, pane!
Dopustil jste se násilného vloupání.
Zavři zobák, Dursley,
ty nádivo jeden.
Naposled jsem tě viděl,
když si byl ještě škvrně, Harry,
ale narost si ňák víc,
než sem čekal, zvlášť teda v pase.
Já nejsem Harry.
– To jsem já.
– No jasně, že jsi to ty.
Něco pro tebe mám.
Vobávám se, že sem si na to
někde cestou sednul,
ale počítám,
že ti to stejně příde k chuti.
Sám sem to upek, i s tím nápisem.
Všecko nejlepčí k narozeninám
Děkuju.
11 let ti není každej den, že jo?
Promiňte, kdo jste?
Rubeus Hagrid,
klíčník a šafář v Bradavicích.
– Vo Bradavicích určitě víš.
– Bohužel ne.
Ne? Tos nikdy neuvažoval vo tom,
kde se tvoji rodiče všecko naučili?
Co se naučili?
Jsi čaroděj, Harry.
– Cože jsem?
– Čaroděj.
Určitě budeš zatraceně dobrej,
až se pocvičíš.
To ne. To bude omyl.
Chci říct,
já nemůžu být čaroděj.
Totiž, jsem jen Harry.
Prostě Harry.
Tak hele, ty prostě Harry,
nikdy si nedokázal něco divnýho,
něco, co sis neuměl vysvětlit,
když si měl strach nebo vztek?
“Vážený pane Pottere,
s potěšením Vám oznamujeme,
že jste byl přijat
na Školu čar a kouzel v Bradavicích. ”
Nikam nepojede. Zařekli jsme se,
že s těmi nesmysly skoncujeme.
Věděli jste to? Věděli jste
o tom a nic jste mi neřekli?
Samozřejmě.
Jaký bys taky mohl být,
když ta moje dokonalá sestra
byla zrovna taková?
Matka s otcem byli tak pyšní
toho dne, co dostala svůj dopis.
“Máme v rodině čarodějnici.
Není to báječné?”
Já jediná pochopila,
jaká doopravdy je.
Zrůda!
Potom se seznámila
s tím Potterem a měla tebe,
a já věděla, že budeš taky takový.
Stejně divný, stejně nenormální.
Pak se laskavě nechala vybouchnout,
a tys nám zůstal na krku.
Vybouchnout? Říkali jste,
že rodiče zahynuli při bouračce.
Že Lily a James Potterovi
zahynuli při bouračce?
– Něco jsme mu říct museli.
– Taková urážka! Taková vostuda!
Nikam nepojede.
Nabubřelej mudla jako ty
mu v tom asi zabrání, co?
Mudla?
Člověk, co neumí čarovat. Jeho méno
je zapsaný vod jeho narození.
Bude chodit do tý nejlepčí
školy čar a kouzel na světě a
bude mít nejlepčího ředitele
v Bradavicích. Albuse Brumbála.
Nebudu platit za to, aby ho nějaký
potrhlý starý blázen učil čáry máry.
Nikdy přede mnou neurážej
Albuse Brumbála!
Mami, sundej mi to!
Vocenil bych, kdybys vo tomdle
v Bradavicích nikomu neříkal.
– Žádný kouzla totiž dělat nesmím.
– Jasně.
Máme tak trochu zpoždění.
Půjdeme.
Pokud tady totiž
radši nechceš zůstat.
“První ročníky budou potřebovat
tři jednobarevné pracovní hábity,…
hůlku.”
To je základní vybavení, Harry.
“Jeden pár rukavic z dračí kůže…”
– Hagride, to myslí ze skutečného draka?
– Nepíšou tam, že z tučňáka, ne?
– Jéje! Kdybych tak měl draka.
– Ty bys chtěl draka?
Strašně nepochopený tvorové, Harry.
Strašně nepochopený.
“Všichni žáci musí být vybaveni
jedním cínovým kotlíkem
standardní velikosti dvě,
a pokud chtějí, mohou si přivést
sovu, kočku nebo ropuchu. ”
Tohle všechno
se dá v Londýně sehnat?
Když víš, kam jít.
Ahoj, Hagride.
Jako obvykle, že ano?
Ne, díky, Tome. Dneska
zařizuju něco pro Bradavice.
Musím tady mladýmu Harrymu
vobstarat školní potřeby.
Pro boha živého,
to je Harry Potter.
Vítejte zpátky, pane Pottere.
Doris Crockfordová. Ani se mi
věřit nechce, že vás konečně vidím.
Harry Potter. Ani nevíte,
jak mě těší, že vás poznávám.
Profesore, ani sem si vás nevšiml.
Harry, profesor Quirrell tě bude
učit vobranu proti černý magii.
Těší mě.
Ohromně zajímavý předmět.
Ne, že vy byste ho potřeboval,
že, Pottere?
Už musíme jít. Musíme nakupovat.
Nashle.
– Vidíš, Harry? Seš slavnej.
– Ale proč jsem slavný, Hagride?
A co všichni ti lidé?
Jak můžou vědět, kdo jsem?
Asi nejsem ta správná vosoba,
co by ti to měla vysvětlovat.
Vítej, Harry, v Příčný ulici.
Tady si můžeš koupit
pero a ingoust.
A támhle zase všecko,
co potřebuješ ke kouzlení.
Páni, no podívejte!
Novej Nimbus 2000.
To je nejrychlejší model.
Ale, Hagride, čím to všechno
zaplatím? Nemám peníze.
Peníze máš u Gringottovejch.
To je kouzelnická banka.
Nikde by nebyly bezpečnější.
Nikde, leda snad v Bradavicích.
Hagride, co jsou vlastně
ti Gringottovi zač?
Sou to skřeti, Harry. Sou mazaný,
ale nejsou to moc přátelský potvory.
Radši se drž u mě.
Pan Harry Potter by si
chtěl vyzdvihnout nějaký peníze.
A má pan Harry Potter svůj klíč?
Jo, chviličku.
Někde ho tu budu mít.
Tady je ta mrška.
Potřebuju taky eště něco jinýho.
Todle posílá profesor Brumbál.
PŘÍSNĚ TAJNÉ
Jde o… Vy-víte-co.
V trezoru… Vy-víte-kolik.
Samozřejmě.
Trezor 687.
Svítilnu, prosím.
Klíč, prosím.
Přece sis nemyslel, že ti táta
s mámou nic nenechali, že ne?
– Trezor 713.
– Co v něm je, Hagride?
To ti nemůžu říct. Něco, co patří
Bradavicím. Je to moc tajný.
Ustupte.
Bude lepčí, když vo tom
nebudeš s nikým mluvit.
Potřebuju ještě hůlku.
Tak to běž k Ollivanderovi.
Lepčí krám nenajdeš.
Běž napřed a počkej tam na mě.
Už mi zbejvá zařídit jen jednu věc.
Haló?
Haló?
Byl jsem zvědav,
kdy vás tu uvidím, pane Pottere.
Připadá mi to jako včera,
co si tu vaše matka a otec
kupovali svoje první hůlky.
Tak tady to máme.
Mávněte s ní.
Tuhle zjevně ne.
Možná…
…tuhle.
Ne, tu rozhodně ne.
Nevadí.
Mám nápad.
Zvláštní.
Velmi zvláštní.
Promiňte, ale co je zvláštní?
Pamatuji si každou, kterou jsem
kdy prodal, pane Pottere.
Abyste věděl, pták fénix,
jehož péro je ve vaší hůlce,
ztratil ještě jedno péro.
Jen jedno, jediné.
Zvláštní je, že vám
je souzena právě tahle hůlka,
když díky její sestře
máte tuhle jizvu.
A komu patřila?
Jeho jméno se neříká!
Hůlka si vybírá kouzelníka,
pane Pottere.
Není vždy jasné proč,
ale je myslím jasné,
že od vás můžeme čekat velké věci.
Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit
dokázal koneckonců velké věci.
Strašné,
ano, ale velké.
Harry.
Všecko nejlepší.
Není ti něco, Harry?
Že seš tak potichu.
On mi zabil rodiče, viď?
Ten, co mi udělal tohle.
Ty to víš, Hagride.
Vím, že to víš.
Za prvý musíš pochopit jednu
věc, Harry, protože je důležitá.
Všichni čarodějové nejsou dobrý.
Některý se daj na špatnou cestu.
A před pár lety se vyskyt jeden
opravdu moc zlej. Menoval se V…
– Menoval se V…
– Nechceš to radši napsat?
Nevím, jak se to píše.
– No tak jo. Voldemort.
– Voldemort?
Byly to zlý časy, Harry.
Voldemort kolem sebe
“shromažďoval spojence.”
Převed je na cestu zla.
Každej, kdo se jim postavil,
byl za chvíli mrtvej.
Tvoji rodiče
proti němu bojovali.
Jenže když se Voldemort rozhod
někoho zabít, nikdo to nepřežil.
Nikdo. Vůbec nikdo.
Kromě tebe.
Voldemort chtěl zabít mě?
Ano. Tu jizvu na čele
nemáš od říznutí, Harry.
Takový znamení dokáže způsobit
jen kouzlo, a to eště zlý kouzlo.
Co se stalo s V…?
S Ty-víš-kým?
Některý říkaj, že umřel.
Podle mě sou to žvásty.
Já bych řek, že pořád někde je,
ale tak slabej, že nic nezmůže.
Jedna věc je ale jistá. Něco
v tobě ho tehdá večer přemohlo.
Proto seš tak slavnej.
Proto tě každej zná ménem.
Seš ten kluk, co zůstal naživu.
Na co koukáš?
Sákryš, to už je tolik?
Promiň, Harry, ale už budu muset jít.
Brumbál bude chtít svůj…
Bude mě chtít vidět.
Vlak ti jede za deset minut.
Tady máš lístek. A hlídej si ho,
Harry, to je moc důležitý.
Londýn – Bradavice
“Nástupiště devět a tři čtvrtě?”
Hagride, to musí být nějaký omyl.
Nástupiště devět a tři čtvrtě.
Takové přece není. Nebo jo?
Pardon.
Promiňte.
Pane, můžete mi říct,
kde je nástupiště devět a tři čtvrtě?
Devět a tři čtvrtě?
Srandičky, co?
Rok co rok je to tu stejné.
Všude plno mudlů.
– Mudlů…?
– Nástupiště 9 a tři čtvrtě je tam.
Tak dobrá, Percy, ty jdi první.
Frede, jsi na řadě.
– On není Fred, to já.
– Vážně, mami, jsi vůbec naše?
Tak promiň, Georgi.
Dělám si legraci. Jsem Fred.
Promiňte.
Mohla byste mi říct, jak se…
Jak se dostat na nástupiště?
Nedělej si starosti,
Ron jede
do Bradavic taky poprvé.
Musíš prostě jít přímo proti zdi
mezi nástupišti devět a deset.
– Jestli jsi nervózní, rozběhni se.
– Zlom vaz.
Spěšný vlak do Bradavic
Promiň, máš tu volno?
Všude je narváno.
No jasně.
Jmenuju se Ron.
Ron Weasley.
A já Harry. Harry Potter.
Takže je to pravda.
Opravdu máš tu…?
– Co mám?
– Tu jizvu.
Jo, mám.
Tý brďo!
– Dáte si něco, hoši?
– Ne, díky. Mám svoje.
Dáme si ode všeho.
Páni.
– Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak?
– Tím se myslí všechny možné příchutě.
Jsou čokoládové a mátové,
ale taky špenátové,
játrové a dršťkové.
George říká, že narazil na jednu,
co chutnala jako suchý z nosu.
– To nejsou opravdové žáby, viď?
– To je jen kouzlo. Hlavní jsou karty.
V každém balíčku je někdo slavný.
Já už jich mám asi pět set.
Dávej pozor.
To je smůla. A to dokážou
pořádně skočit jen jednou.
– Mám Brumbála.
– Toho mám nejmíň šestkrát.
On zmizel.
Jasně, snad si nemyslíš,
že má čas být tady celý den.
Tohle je Prašivka.
Vypadá uboze, co?
Trochu jo.
Fred mě naučil, jak ji proměnit
ve zlato. Mám to zkusit?
Javor…
Neviděli jste tu někde žábu?
– Jeden kluk, Nevill, ji ztratil.
– Ne.
Ty děláš nějaká kouzla?
To se podívám.
Javor, buk, linda, platan
Ať je tahle krysa zlatá
Víš určitě, že to je zaklínadlo?
Zřejmě ale za moc nestojí, viď?
Já zatím samozřejmě zkoušela
jen pár těch jednodušších,
ale vždycky se mi to povedlo.
Tak třeba…
Oculus Reparo.
Tak je to lepší, ne?
Jeminánku, ty jsi Harry Potter.
Já jsem Hermiona Grangerová.
A ty jsi…?
– Ron Weasley.
– Těší mě.
Měli byste se převléct
do hábitů. Brzy budeme na místě.
Mimochodem, máš špinavý nos.
Víš o tom?
Tady.
Tak prosím!
Prváci! Tudy, prosím.
No tak dělejte, prváci.
Nestyďte se, pospěšte si.
– Ahoj, Harry.
– Ahoj, Hagride.
Tak teda, tudy půjdeme
ke člunům. Dělejte, za mnou.
Tý brďo.
Vítejte v Bradavicích.
Za chvíli projdete těmito dveřmi
a připojíte se ke svým spolužákům.
Než se však usadíte, musíte být
roztříděni do jednotlivých kolejí.
Jmenují se Nebelvír, Mrzimor,
Havraspár a Zmijozel.
Po celou dobu, kterou tu strávíte,
bude vaše kolej jako vaše rodina.
Za každý úspěch získáte body
a za každé porušení řádu
o body přijdete.
Kolej s největším počtem bodů
získá na konci roku školní pohár.
Trevore!
Promiňte.
Slavnostní zařazování
začne za chvíli.
Tak je to pravda,
co se povídalo ve vlaku.
Do Bradavic dorazil Harry Potter.
Tohle jsou Crabbe a Goyle.
A já jsem Malfoy.
Draco Malfoy.
Moje jméno je k smíchu?
Na tvoje se ptát nemusím.
Zrzek, obnošený hábit.
Musíš být Weasley.
Brzo zjistíš, že některé rodiny
jsou lepší než jiné, Pottere.
Nebudeš se snad přátelit s těmi,
co za to nestojí.
V tom ti můžu pomoct.
Myslím, že poznám sám,
kdo za co stojí.
Jsme připraveni.
Pojďte za mnou.
Ten strop je jen začarovaný,
aby vypadal jako noční nebe.
Četla jsem o tom
v “Dějinách bradavické školy.”
Počkejte tady, prosím.
Než začneme,
profesor Brumbál
by chtěl pronést pár slov.
Úvodem bych vás chtěl
upozornit na několik věcí.
Žáci ať vezmou na vědomí,
že vstup do Temného lesa
je všem studentům přísně zakázán.
Dále náš školník pan Filch
chce připomenout,
že vstup do chodby vpravo
ve třetím patře je zakázán všem,
kdo nechtějí
zemřít bolestivou smrtí.
Děkuji.
Až vyvolám vaše jméno,
vystoupíte sem.
Dám vám na hlavu Moudrý klobouk,
který vás zařadí do koleje.
Hermiona Grangerová.
No tak, uklidni se.
Je padlá na hlavu, věř mi.
No prosím.
Už to mám. Správně.
Nebelvír!
Draco Malfoy.
Zmijozel!
Všichni, co sešli z cesty,
studovali ve Zmijozelu.
Susan Bonesová.
Harry? Co se děje?
Nic se neděje.
Tak jak to bude?
Už vím. Mrzimor!
Ronald Weasley.
Ale! Další Weasley.
Moc dobře vím, co s tebou.
Nebelvír!
Harry Potter.
Těžké, velice těžké.
Máš velkou odvahu, to ano.
A nemáš špatnou hlavu.
Máš i talent.
A máš chuť předvést,
co všechno dokážeš.
Kam tě ale poslat?
Ne Zmijozel…
Ne Zmijozel? Víš to určitě?
Mohl by z tebe být velký
kouzelník, v hlavě to všechno máš.
A Zmijozel by ti pomohl na cestě
k velikosti, o tom nepochybuj.
Prosím, Zmijozel ne…
Ať je to tedy
Nebelvír!
Klid, prosím.
Hostina začíná.
U mě je to půl na půl.
Táta je mudla a máma čarodějka.
Když na to přišel,
dost ošklivě ho to vzalo.
Percy, kdo je ten učitel,
co se baví s profesorem Quirrellem?
Profesor Snape.
Ředitel zmijozelské koleje.
– Co učí?
– Lektvary.
Preferuje obranu proti černé magii.
Léta usiluje o Quirrellovo místo.
Ahoj. Zdravím vás.
Vítejte v Nebelvíru.
To je Krvavý baron!
Dobrý večer, Nicholasi.
Jaké bylo léto?
Otřesné. Opět zamítli moji žádost
účastnit se Honu bezhlavých.
Vy jste Skoro bezhlavý Nick.
Raději rytíř Nicholas.
Jak můžete být skoro bezhlavý?
Takhle.
Nebelvírští, pojďte za mnou.
Držte se pohromadě. Děkuji.
Havraspárští,
pojďte za mnou. Tudy.
Tohle je nejkratší
cesta k ložnicím.
Dávejte ale pozor na schodiště,
hrozně rádo se mění.
Pospěšte si.
Pojďte, pojďte.
Podívejte!
Ten obraz se hýbe!
– Podívej tamhle!
– Asi se jí líbíš.
– Podívej!
– Kdo je ta dívka?
Vítejte v Bradavicích.
Heslo?
Caput draconis.
Následujte mě, prosím.
Nezůstávejte pozadu. Pojďte.
Všichni sem ke mně.
Vítejte v Nebelvírské
společenské místnosti.
Ložnice jsou po schodech nahoru.
Chlapecké doleva, dívčí doprava.
Všechna zavazadla jsou už nahoře.
Stihli jsme to.
Jak by se asi stará McGonagallová
tvářila, kdybysme přišli pozdě?
– To bylo fakt ohromný.
– Děkuji za uznání, pane Weasley.
Neměla bych vás a pana Pottera
přeměnit v kapesní hodinky?
– Snad by jeden z vás přišel včas.
– Zabloudili jsme.
Potřebujete mapu?
Svou lavici snad najdete bez ní.
V mých hodinách nebude žádné pošetilé
mávání hůlkou ani hloupá zaříkadla.
Neočekávám tedy, že by mnozí
z vás ocenili náročnou vědu
a přesné umění přípravy lektvarů.
Ovšem těch několik vyvolených,
kteří mají předpoklady,
ty mohu naučit,
jak očarovat mysl
a omámit smysly,
jak stáčet slávu,
připravit věhlas a dokonce
jak uložit a zachovat smrt.
Naopak někteří z vás
možná přijeli do Bradavic vybaveni
tak úžasnými schopnostmi,
že jsou přesvědčeni,
že nemusejí vůbec dávat pozor.
Pan Potter…
Naše nová celebrita.
Co získám, když přidám rozdrcený
kořen asfodelu k výluhu z pelyňku?
Nevíte? Tak něco jiného.
Kde byste hledal, kdybych vás
požádal, abyste našel bezoár?
Nevím.
A jaký je rozdíl
mezi šalamounkem a mordovníkem?
Nevím, pane.
Smůla.
Sláva zjevně není všechno,
že, pane Pottere?
Ale Hermiona to zřejmě ví,
tak proč se nezeptáte jí?
Ticho.
Dej ruku dolů,
ty hloupá holko!
Pro vaši informaci, Pottere…
asfodel a pelyněk spolu vytvářejí
uspávací prostředek tak silný…
že se mu říká Doušek živé smrti.
Bezoár je kámen, který
se nachází v žaludku koz…
a uchrání vás před většinou jedů. A
pokud jde o šalamounek a mordovník…
jedná se o stejnou bylinu,
které se také říká oměj.
Co se děje?
Proč si to všechno nezapisujete?
A Nebelvír…
…přijde o 5 bodů…
…za drzost vašeho spolužáka.
Oko norka, harfy tón
Proměň vodu v dobrý rum
Oko norka, harfy tón…
Co to Seamus dělá s tou vodou?
Proměňuje ji v rum. Včera z ní
udělal slabý čaj, ještě než…
Je tady pošta.
Můžu si to půjčit? Díky.
Hele, Nevill dostal Pamatováčka.
O těch už jsem četla. Ten kouř
zčervená, když na něco zapomenete.
Problém je, že si nevzpomenu,
co jsem zapomněl.
Rone, někdo se vloupal
ke Gringottovým. Poslouchej.
“Loupež se připisuje
neznámému zlému černokněžníkovi.
Skřeti u Gringottových vloupání
přiznali, ale prý nic nezmizelo.
Trezor 713 totiž jeho vlastník
právě toho dne vyprázdnil. ”
To je zvláštní. Zrovna u toho
trezoru jsme byli s Hagridem.
– Dobré odpoledne, třído.
– Dobré odpoledne madame Hoochová.
Dobré odpoledne, Amando.
Dobré odpoledne.
Vítejte na hodině létání.
Na co čekáte? Každý se postaví
na levou stranu svého koštěte.
Natáhněte pravou ruku
nad koště a řekněte “nahoru” .
Nahoru!
Nahoru!
Dobrý.
Nahoru.
Nahoru… ! Nahoru!
S citem.
Nech toho, Harry.
Až budete mít koště v ruce,
nasednete na něj.
A pevně se ho držte,
ať nesklouznete a nespadnete.
Až zapískám, všichni se
pořádně odrazíte nohama od země.
Držte svá košťata rovně,
chvíli se vznášejte ve vzduchu,
pak se mírně předkloňte
a postavte se.
Na můj povel. Tři, dva…
Pane Longbottome.
– Pane Longbottome!
– Dolů, dolů!
Neville, pozor!
Pomoc!
Okamžitě se vraťte dolů!
Pane Longbottome!
Ustupte všichni stranou.
Je zraněný?
Ach bože. Zlomené zápěstí.
Tak pojďte, chlapče, vstaňte.
Všichni zůstanou stát pevně
na zemi. Já ho odvedu na ošetřovnu.
Jestli uvidím
ve vzduchu jediné koště,
tak ten, kdo na něm poletí, vyletí
z Bradavic, než stačí říct “famfrpál” .
Viděli jste, jak se tvářil?
Kdyby to pořádně zmáčkl,
věděl by, že má spadnout na zadek.
Dej to sem, Malfoyi.
Ne, myslím, že to Longbottom
bude muset hledat.
Co třeba na střeše?
Copak je, Pottere?
Tak trochu mimo tvůj dosah?
Harry, to ne.
Slyšels, co říkala Hoochová.
A kromě toho ani neumíš létat.
To je pitomec.
Dej to sem, Malfoyi,
nebo tě z toho koštěte shodím.
Vážně?
No, jak myslíš.
– To byla paráda, Harry.
– Páni, to byla ale šílenost.
Harry Pottere!
Pojďte za mnou.
Počkejte tady.
Promiňte, pane profesore. Mohla
bych si na okamžik vypůjčit Wooda?
Jistě.
Pottere, tohle je Oliver Wood.
Woode, našla jsem vám chytače.
Slyšeli jste? Harry je novým
nebelvírským chytačem.
Já věděl, že z něj něco bude.
Chytač? Prváci přece nikdy
za kolejní družstva nehrajou.
– Musíš být nejmladší chytač za…
– Za celé století.
Výborně, Harry.
Wood nám to zrovna řekl.
Ale Fred a George
jsou taky v týmu.
Dáváme pozor,
abys neutržil moc krvavých šrámů.
Nic neslibujeme.
Famfrpál je tvrdá hra.
Brutální. Léta se při ní nikdo
nezabil. Občas někdo zmizí…
Ale za měsíc nebo za dva
se zase objeví.
Jen klid, Harry. Famfrpál je
senzační. A ty budeš taky senzační.
Já ale nikdy famfrpál nehrál.
Co když se znemožním?
Neznemožníš se.
Máš to v krvi.
Harry, nikdy jsi mi neřekl,
že tvůj táta byl taky chytač.
Já to nevěděl.
Je to strašidelné.
Ví toho o tobě víc než ty sám.
A kdo ne?
Co se děje?
Schodiště se mění.
Vzpomínáš?
– Pojďme tudy.
– Než se ty schody zase přemístí.
Nemáte pocit,
že bychom tu neměli být?
Nemáme tu být.
Tohle je třetí patro.
Sem je vstup zakázán.
Pojďme pryč.
– To je Filchova kočka.
– Pryč!
Honem, schováme se
do tamhletěch dveří.
– Zamčeno!
– Jsme v pytli.
No tak, uhněte!
Alohomora.
Dovnitř.
Alohomora?
Podle příručky,
ze sedmé kapitoly.
Je tu někdo, můj poklade?
Tak pojď.
– Filch je pryč.
– Myslí si, že jsou zamčené.
– Byly zamčené.
– A z dobrého důvodu.
Dělejte! Tlačte!
Co je tohle za nápady držet
takovou potvoru zamčenou ve škole?
Ty pro oči nevidíš, co?
Neviděls, na čem stál?
Nedíval jsem se mu na nohy,
nějak mě totiž zaujaly jeho hlavy.
Možná sis nevšimla, ale měl tři.
Stál na padacích dveřích.
Nebyl tam náhodou.
– Něco hlídá.
– Něco hlídá?
Správně.
A já si teď jdu lehnout,
než přijdete s dalším nápadem,
jak se nechat zabít.
Nebo hůř, vyloučit.
Měla by si srovnat,
co je důležitější.
Famfrpál není těžké pochopit.
Na každé straně je sedm hráčů:
tři střelci, dva odrážeči,
jeden brankář a chytač. To jsi ty.
Máme tři druhy míčů.
Tohle je camrál.
Střelci si přihrávají camrál a snaží
se ho prohodit jednou z obručí.
Brankář, to jsem já,
ty obruče chrání. Je ti to jasné?
Snad ano. A co tyhle?
Radši si vezmi tohle.
Teď pozor, vrací se.
To nebylo špatné.
Byl by z tebe dobrý odrážeč.
Co to bylo?
Potlouk.
Zatraceně nepříjemná věcička.
Ale ty jsi chytač.
Jediné, co by tě mělo zajímat,
je tohle.
Zlatonka.
– Ta se mi líbí.
– Teď možná ano.
Ale počkej. Je hrozně rychlá
a navíc prakticky neviditelná.
A co s ní mám dělat?
Chytit ji.
Dřív než soupeřův chytač.
Když ji chytíš, zápas končí.
Chytíš ji, Pottere, a vyhrajeme.
Páni.
Jednou z nejzákladnějších
dovedností kouzelníka je levitace,
neboli schopnost
přimět předměty létat.
Máte všichni svá péra? Dobře.
Nezapomeňte na ten pěkný pohyb
zápěstím, který jsme nacvičovali.
Švihnout a mávnout.
Teď všichni.
Švihnout a mávnout.
Dobře. A k tomu zaklínadlo.
Wingardium Leviosa.
Tak se do toho dejte.
Wingardium Leviosa.
Wingardium Leviosa.
Wingardium Leviosa.
Počkej, počkej!
Vypíchneš někomu oko.
Navíc to říkáš špatně.
Je to “Levióóósa”, a ne “Leviosááá”.
Tak to zkus ty, když jsi tak chytrá.
No prosím, dělej.
Wingardium Leviosa.
No výborně. Podívejte se všichni,
slečna Grangerová to dokázala.
Wingard Leviosa.
Dobrá práce.
Myslím, že budeme potřebovat
nové péro, pane profesore.
“Je to ‘Levióóósa’,
a ne ‘Leviosááá’.”
Je příšerná. Vážně.
Není divu, že nemá kamarády.
Myslím, že tě slyšela.
Kde je Hermiona?
Parvati Patilová říkala,
že se zamkla na záchodě.
Prý tam strávila
celé odpoledne. Brečí.
Troll! Je ve sklepení!
Troll! Je ve sklepení!
Měl byste to vědět.
Ticho!
Nepropadejte prosím nikdo panice.
Tak tedy…
Prefektové odvedou
svoje koleje na pokoje.
Učitelé půjdou
se mnou do sklepení.
Nebelvírští, tudy prosím,
a buďte ve střehu.
Kde se tu vzal troll?
Sám určitě ne. Trollové jsou hrozně
tupí. Nejspíš je to něčí žertík.
– Co je?
– Hermiona! Neví o něm.
Vypadá to,
že troll vylezl ze sklepení.
Jde na dívčí záchody.
Hermiono, uteč!
Pomoc!
Chytej!
Pomoc!
Dělej něco!
– Co?
– Cokoli!
– Dělej!
– Švihnout a mávnout.
Wingardium Leviosa.
Hezky.
Je to mrtvé?
Myslím, že ne.
Je jen omráčený.
Fuj, trollí holuby.
Ach můj bože!
Povězte mi, co to má znamenat!
– Víte…
– Za to můžu já, paní profesorko.
Slečno Grangerová.
Hledala jsem toho trolla. Četla jsem
o nich a myslela jsem, že ho zvládnu.
Zmýlila jsem se.
Kdyby Harry s Ronem nepřišli,
asi bych už byla po smrti.
Byla to od vás obrovská pošetilost.
Od vás bych čekala rozumnější chování.
Zklamala jste mě, slečno Grangerová.
Odepisuji Nebelvíru pět bodů
za váš absolutně chybný úsudek.
Pokud jde o vás dva,
doufám, že si uvědomujete,
jaké jste měli štěstí.
Málokdo z 1. ročníku
by se dokázal utkat s trollem
a zůstat naživu.
Pět bodů
přiděluji každému z vás
za nehorázné štěstí.
Asi byste měli jít.
Mohl by se probrat.
To od tebe bylo milé,
žes nás z toho vysekala.
Koneckonců jsme jí zachránili život.
Možná by žádné zachránce nepotřebovala,
kdybys ji předtím neurazil.
Od čeho jsou přátelé?
Vezmi si aspoň kousek topinky.
Ron má pravdu, Harry.
Dneska musíš mít sílu.
Nemám hlad.
Hodně štěstí, Pottere. Když jste si
dokázal poradit s trollem,
famfrpálový zápas
by pro vás neměl být problém.
I když hrajete proti Zmijozelu.
– Tím se vysvětluje ta krev.
– Krev?
Včera toho trolla pustil dovnitř
Snape, aby odvrátil pozornost
a pokusil se projít
kolem tříhlavého psa.
Ale ten ho pokousal a proto kulhá.
Proč by někdo
k tomu psovi chodil?
U Gringottových
vybral Hagrid něco z trezoru.
Říkal, že je to
bradavické tajemství.
A ty myslíš…
Že to hlídá ten pes.
A Snape to chce.
– Na poštu je trochu brzo, ne?
– Ale mně pošta nechodí.
Otevřeme to.
To je koště.
To není jen tak nějaké koště.
To je Nimbus 2000!
Kdo ale…?
– Máš strach?
– Trochu.
To je normální. Taky jsem se
před prvním zápasem bál.
– Jak dopadl?
– Ani si nevzpomínám.
Hned po zahájení
jsem dostal do hlavy.
Probral jsem se
po týdnu v nemocnici.
Vítejte na prvním
famfrpálovém zápasu sezóny.
Dnes hraje
Zmijozel proti Nebelvíru!
Nebelvír do toho!
Hráči zaujímají postavení
a na hřiště vychází madame Hoochová,
aby zápas zahájila!
Očekávám od vás
naprosto čestnou hru.
Ode všech!
Potlouky jsou ve vzduchu,
Zlatonka následuje.
Zlatonka má cenu 150 bodů.
Chytač, který ji polapí,
ukončí zápas.
Camrál je vypuštěn a utkání začíná!
Angelina Johnsonová skóruje.
Deset bodů pro Nebelvír!
NEBELVÍR
Výborně!
Camrál získal Zmijozel. Bletchley
přihrává kapitánovi Marcusi Flintovi.
Dalších deset bodů pro Nebelvír!
NEBELVÍR – ZMIJOZEL
10: 0
Dej to sem!
ZMIJOZEL
Leť tamhle!
NEBELVÍR – ZMIJOZEL
20: 20
Co se to děje
s Harryho koštětem?
To Snape.
Chce to koště uřknout.
– Uřknout koště? Co budeme dělat?
– Nechte to na mně.
Dělej, Hermiono!
Lacarnum Inflamare.
Hoříte! Vy hoříte!
Leť, leť!
Vypadá to, že bude zvracet.
Má Zlatonku!
Harry Potter dostává 150 bodů!
Nebelvír vítězí!
To ne!
Nebelvír do toho… !
Nesmysl! Proč by asi Snape
chtěl uřknout Harryho koště?
Kdo ví? Proč se o Halloweenu
pokoušel obejít toho psa?
– Kdo vám řek vo Chloupkovi?
– O Chloupkovi?
– To zvíře má jméno?
– Samozřejmě že má, je můj!
Koupil sem ho vod jednoho Ira. Pak sem
ho pučil Brumbálovi, aby mu hlídal…
To sem neměl říkat.
Už se neptej. Je to přísně tajný.
Ať už Chloupek hlídá, co hlídá,
Snape to chce ukrást.
Hlouposti. Profesor Snape
je bradavickej učitel.
Učitel nebo ne, poznám, když někdo
chce někoho uřknout. Četla jsem o tom!
Nesmíš z něj spustit oči,
a Snape nemrkal.
Přesně tak.
Teď mě poslouchejte.
Pletete se do věcí, do kerejch vám
nic není. Je to nebezpečný.
Co ten pes hlídá, je věc profesora
Brumbála a Nicholase Flamela.
Nicholase Flamela?
To sem taky neměl říkat.
Nicholas Flamel?
Kdo je to Nicholas Flamel?
Nevím.
Jezdec na e5.
Dáma na e5.
To je hrozně barbarské.
To jsou kouzelnické šachy.
Máš už sbaleno?
Koukám, že ty ne.
Změna plánů. Rodiče jedou do Rumunska
navštívit bráchu Charlieho.
– Studuje tam draky.
– Fajn. Aspoň můžeš pomoct Harrymu.
Bude v knihovně hledat
informace o Nicholasi Flamelovi.
Hledali jsme je už stokrát.
Ale ne v oddělení s omezeným
přístupem. Veselé Vánoce.
Myslím, že na ni máme špatný vliv.
Harry, probuď se!
– Veselé Vánoce, Harry.
– Veselé Vánoce, Rone.
Co to máš na sobě?
To mám od mamky.
Tys asi taky jeden dostal.
– Já mám dárky?
– Jistě.
Tady jsou.
“Tvůj otec si ho u mě uložil,
než zemřel.
Je na čase, abys ho dostal zpátky.
Užívej ho dobře! ”
– Co to je?
– Nějaký plášť.
Tak ho ukaž. Obleč si ho.
Zmizelo mi tělo.
Vím, co to je.
Neviditelný plášť!
Jsem neviditelný?
Je moc vzácný.
Kdo ti ho daroval?
Není tam jméno.
Píše jen: “Užívej ho dobře. ”
Oddělení
s omezeným přístupem
Festivaly polykačů ohně.
Fantómové patnáctého století.
Flamele?
Nicholasi Flamele? Kde jsi?
Kdo je tam?
Slyším, že tam jsi.
Vylez ven!
Tak kdo je to? Ukaž se!
Severusi. Já… já…
Nechcete mě přece
mít za nepřítele, Quirrelle.
– Já nevím, jak to myslíte.
– Víte moc dobře, jak to myslím.
Brzo si zase popovídáme,
až budete mít čas rozhodnout se,
na čí straně stojíte.
Profesoři, tohle jsem našel
v oddělení s omezeným přístupem.
Ještě je horká. To znamená,
že nějaký student není v posteli.
Mami?
Tati?
Rone, tohle vážně musíš vidět!
Dělej, pojď honem!
Rone, tak honem, vylez z postele!
– Proč?
– Musím ti něco ukázat.
Tak dělej!
Honem, pojď. Uvidíš moje rodiče.
Vidím jen nás.
Podívej se pořádně.
Postav se sem.
– Už vidíš tátu?
– To jsem já! Jenže jsem primus.
Držím v ruce famfrpálový pohár.
Paráda! Jsem i kapitán
famfrpálového družstva.
Senzace.
Harry, myslíš,
že to zrcadlo ukazuje budoucnost?
Jak by mohlo?
Oba moji rodiče jsou mrtví.
– Rone?
– Hned jsem zpátky.
– Nechceš si zahrát šachy?
– Ne.
– Nebo navštívit Hagrida?
– Ne.
Harry, já vím, na co myslíš,
ale nechoď tam.
Na tom zrcadle je něco divného.
Už jsi tu zase, Harry?
Vidím, že tak jako jiní před tebou
jsi objevil blaho,
které přináší Zrcadlo z Erisedu.
Doufám, že už jsi pochopil,
co ukazuje.
Napovím ti.
Nejšťastnější člověk na světě
by se do toho zrcadla podíval
a viděl by jen sám sebe.
Takového, jaký je.
Takže nám ukazuje to,
co chceme, ať je to cokoliv.
Ano a ne.
Neukazuje nám ani víc ani míň
než nejhlubší a nejusilovnější
tužby našeho srdce.
Ty jsi nikdy nepoznal svou rodinu,
a tak ji vidíš stát vedle sebe.
Ale pamatuj, Harry,
že zrcadlo nám
neposkytuje vědomosti
ani pravdu.
Byli lidé, kteří před ním
promarnili život. Přišli o rozum.
Proto se zítra
přestěhuje na nové místo.
A musím tě požádat,
abys ho už víckrát nehledal.
Nestačí jen prodlévat
ve snách, Harry,
a zapomenout žít.
Ahoj, Hedviko.
Už zase hrajete karty! Jak smutné!
Za chvíli budou závěrečné zkoušky.
Já jsem připravený.
Zeptej se mě na cokoliv.
Jaké jsou tři nejdůležitější přísady
pro lektvar zapomnění?
To jsem zapomněl.
Co budeš dělat,
když to bude ve zkoušce?
– Opíšu to od tebe.
– Ne, to tedy ne.
Navíc, podle profesorky McGonagalové,
dostaneme speciální pera,
ošetřená kouzlem proti podvádění.
To je urážlivé! To vypadá jako
by nám nevěřili! Zase Brumbál!
– Svěrací kouzlo?
– Malfoy.
Musíš se naučit lidem postavit, Neville.
A jak? Sotva stojím na nohou.
Udělám protikouzlo.
Ne, to bych tak ještě potřeboval!
Abys mi ty zapálil nohy.
Nestojím o tvoje urážky, Longbottome.
A pokud to někoho zajímá…
…moje obočí už mají zase svou barvu!
Našel jsem ho!
“Brumbál obzvlášť proslul svým vítězstvím nad
zlým černokněžníkem Grindelwaldem v roce 1945.”
– Dál. – “Objevem dvanácti
způsobů použití dračí krve…
…a pracemi o alchymii, jež napsal spolu
se svým společníkem Nicolasem Flamelem!”
Věděl jsem, že je mi to jméno povědomé.
Přečetl jsem ho ve vlaku.
Pojďte za mnou.
Počkejte! Kam jdete?
A co protikouzlo?
Poslala jsem vás do nesprávného
oddělení. Jsem já ale hloupá!
Tohle jsem si půjčila dávno,
je to něco lehčího.
Tohle je lehčí?
Samozřejmě, tady to je.
Nicholas Flamel je jediný,
kdo vyrobil Kámen mudrců.
Cože?
Copak vy dva vůbec nečtete?
“Kámen mudrců je bájná látka
s úžasnými schopnostmi.
Dokáže proměnit
každý kov v ryzí zlato
a vytváří Elixír života,
který umožňuje nesmrtelnost. ”
– Nesmrtelnost?
– Nikdy neumřeš.
Já vím, co to znamená!
“Jediný Kámen, jenž v současné době
existuje, patří Nicholasi Flamelovi,
alchymistovi, který loni
oslavil 665. narozeniny. ”
To je to, co tam Chloupek hlídá
pod těmi padacími dveřmi.
Kámen mudrců.
– Hagride.
– Ahoj. Je mi líto, ale nemám čas.
Víme o Kameni mudrců.
– Myslíme, že Snape ho chce ukrást.
– Snape! Proč vám furt vrtá hlavou?
Víme, že po tom Kameni jde.
Nevíme proč.
Snape je jedním z učitelů, co ten
Kámen chráněj. Proč by ho krad?
Cože?
Slyšels mě.
Běžte už, mám práci.
Počkej. “Jeden z učitelů?”
Samozřejmě.
Ten Kámen musí chránit další věci.
– Kouzla, zaklínadla.
– Přesně tak.
Něco zkoušet
by byla jen ztráta času.
Kolem Chloupka nikdo neprojde.
Živá duše neví jak,
kromě mě a Brumbála.
To sem vám ale neměl říkat.
– Hagride, co to vlastně je?
– Tohle? Totiž to je… No…
Já vím, co to je!
Hagride, kdes k němu přišel?
Vyhrál sem ho.
Vod jednoho cizího chlapa v hospodě.
Vypadal, že se ho rád zbavil,
abych pravdu řek.
To je…?
Drak?
To není obyčejný drak.
To je norský ostrohřbetý.
Můj bratr Charlie
s nimi v Rumunsku pracuje.
Není nádhernej?
Koukejte, ví, kdo je jeho mamička.
Ahoj, Norberte.
– Norberte?
– Nějak se přece menovat musí, ne?
Viď, Norberte? Co?
Samozřejmě ho budu
muset trochu vycvičit.
Kdo to byl?
Malfoy.
A hrome.
Hagrid si vždycky přál draka.
Říkal to, když jsme se viděli poprvé.
To je šílenství.
A navíc, ví o tom Malfoy.
– Já tomu nerozumím. Je to tak zlé?
– To tedy je.
Dobrý večer.
Nic, opakuji, nic
vám nedává právo toulat
se v noci po prostorách školy.
Jako trest za váš prohřešek
vám bude odečteno padesát bodů.
– Padesát?
– Za každého.
Aby se to už neopakovalo,
dostanete všichni čtyři
školní trest.
Promiňte, asi jsem se přeslechl.
Řekla jste “všichni čtyři”?
Slyšel jste správně, pane Malfoyi.
Nehledě na vaše úmysly, i vy jste byl
v nepatřičnou dobu mimo svou ložnici.
Trest si odpykáte
spolu se svými spolužáky.
Škoda, že se už nepoužívají
staré tresty.
Kdysi školní trest znamenal
pověšení za palce ve sklepeních.
To ječení mi vážně chybí.
Vy si svůj trest
dnes večer odpykáte s Hagridem.
Má pro vás nějakou prácičku.
V Temném lese.
Je to ubohá cháska, Hagride.
Bože můj, snad ještě pořád nekňučíš
kvůli tomu zatracenému drakovi?
Norbert je pryč.
Brumbál ho poslal do Rumunska.
Do dračí kolonie.
To je snad dobře, ne?
Aspoň bude mezi svými.
Co když se mu tam nebude líbit?
Co když na něj budou vostatní draci
zlí? Je to přece eště drobeček.
Prokristapána, koukej se sebrat.
Jdete přece do lesa.
A musíte si dávat pozor.
Do lesa? Myslel jsem, že žertujete.
Tam přece nemůžeme.
Žáci tam mají vstup zakázán.
A jsou tam…
Vlkodlaci.
Je tam toho mnohem víc,
nejen vlkodlaci.
Tím si můžete být jistý.
Dobrou noc.
Dobrá, jdeme.
Hagride, co je to?
Proto jsme tady.
Vidíte?
To je krev jednorožce. Před pár tejdny
sem jednoho našel mrtvýho.
A tohohle něco vošklivě poranilo.
Takže naším úkolem
je toho ubožáka najít.
– Rone, Hermiono, vy pudete se mnou.
– Dobře.
A ty, Harry, pudeš s Malfoyem.
Tak jo. Ale chci Tesáka.
Fajn. Ale musím ti říct,
že je to strašpytel.
Až se o tomhle dozví můj otec.
Tohle je práce pro slouhy.
Kdybych tě neznal, Draco,
řeknu, že máš strach.
Já nemám strach.
Slyšels to?
Pojď, Tesáku.
Strach.
Co je, Tesáku?
Pomoc!
Harry Pottere, musíš odejít.
Znají tě mnozí zdejší obyvatelé.
V lese teď není bezpečno.
Obzvlášť pro tebe ne.
Co bylo to,
před čím jsi mě zachránil?
Odporná stvůra. Zabít
jednorožce je nevýslovná ohavnost.
Jeho krev tě udrží při životě,
i kdyby tě od smrti dělil jen vlásek.
Ale za strašlivou cenu.
Když zabiješ něco tak čistého,
tak od chvíle, kdy se jeho krev
dotkne tvých rtů, budeš žít jen napůl
a v zatracení.
– Kdo by ale stál o takový život?
– Nikdo tě nenapadá?
Chceš snad říct,
že to, co zabilo jednorožce,
co pilo jeho krev,
byl Voldemort?
Víš, co je právě teď
ukryto ve vaší škole, Pottere?
Kámen mudrců.
Harry!
Zdravím tě, Firenzi. Tak už ses
seznámil s mladým Potterem.
V pořádku, Harry?
Harry Pottere,
teď se můžeme rozloučit.
Už jsi v bezpečí. Mnoho štěstí.
Chceš říct, že Ty-víš-kdo
je právě teď tam venku, v lese?
Je ale slabý.
Přežívá na úkor jednorožců.
Spletli jsme se.
Snape Kámen nechce pro sebe,
ale pro Voldemorta.
S Elixírem života
získá Voldemort zpět svou sílu.
A pak se vrátí.
Ale jestli se vrátí,
nemyslíš,
že by se tě pokusil zabít, že ne?
Kdyby to šlo,
pokusil by se o to už dnes v noci.
A to jsem si dělal hlavu
se zkouškou z lektvarů.
Počkejte.
Na něco jsme zapomněli.
Kdo je jediný kouzelník,
kterého se Voldemort odjakživa bál?
Brumbál. Pokud je tady Brumbál,
Harry, jsi v bezpečí.
Pokud je tady Brumbál,
nic se ti nestane.
Říkali, že zkoušky jsou hrozné,
ale já jsem si to docela užila.
Mluv za sebe. Co je, Harry?
– To ta jizva. Pořád mě pálí.
– Pálila tě už dřív.
– Takhle ne.
– Měl bys zajít na ošetřovnu.
Myslím, že je to varování.
Asi se blíží nějaké nebezpečí.
– No jasně!
– Co je?
Není vám divné, že Hagrid
ze všeho nejvíc stojí o draka,
a objeví se nějaký cizinec,
s vejcem v kapse?
Kolik lidí chodí po světě
s dračím vejcem?
Proč mi to nedošlo dřív?
Hagride, kdo ti dal
to dračí vejce? Jak vypadal?
Nevím. Neviděl sem mu
do vobličeje, měl kápi.
S tím cizincem
jsi přece musel mluvit.
Vyptával se,
vo jaký zvířata se starám.
Řek sem mu, že po Chloupkovi
to s drakem bude lebeda.
– A on se o Chloupka zajímal?
– Samozřejmě, že se o něj zajímal.
Na tříhlavýho draka nenarazíte
tak často, i když ste vod fochu.
Já mu to ale vysvětlil. Povídám mu:
důležitý je umět zvíře uklidnit.
Vemte si třeba Chloupka.
Stačí mu něco zahrát a v tu ránu usne.
To sem vám neměl říkat.
Kam běžíte?
Musíme okamžitě
za profesorem Brumbálem.
Je mi líto, ale profesor tu není.
Dostal spěšnou sovu z ministerstva
kouzel a hned odletěl do Londýna.
Je pryč? Tohle je ale důležité.
Týká se to Kamene mudrců.
– Jak víte…?
– Někdo chce Kámen ukrást.
Netuším, jak o něm víte, ale vězte,
že je naprosto dostatečně střežený.
A teď se laskavě
vraťte na koleje. A v klidu.
Hagrid nepotkal žádného cizince.
Byl to Snape.
Ví, jak projít kolem Chloupka.
– A když je Brumbál pryč…
– Dobré odpoledne.
Copak asi tři žáci Nebelvíru,
jako jste vy,
dělají uvnitř,
když je venku tak hezky?
– My jsme jen…
– Buďte opatrní.
Leckdo si ještě pomyslí,
že něco chystáte.
Co teď budeme dělat?
Podíváme se
pod ty padací dveře. V noci.
Trevor!
Trevore! Zmiz!
Tady nemáš co dělat.
A vy taky ne.
Už zase jdete ven, co?
– Neville, poslouchej. My jen…
– Ne. Nepustím vás.
Zase dostanete Nebelvír
do maléru. Já se budu prát!
Neville, je mi to opravdu líto.
Petrificus Totalus.
Víš, že z tebe
občas jde trochu strach?
Jsi skvělá, ale bojím se tě.
Tak jdeme.
– Promiň.
– Je to pro tvoje dobro, abys věděl.
– Šlápls mi na nohu.
– Promiň.
Alohomora.
Počkejte chviličku.
Vždyť on…
…chrápe.
Snape už tady byl.
Očaroval tu harfu.
Hrozně mu páchne z tlam.
– Musíme posunout tu tlapu.
– Cože?
Dělej!
To je ono. Zaber.
Půjdu první. Nechoďte za mnou,
dokud vám nedám znamení.
Kdyby se mi přihodilo něco zlého,
tak odsud vypadněte.
Nepřipadá vám tu nějak moc ticho?
Ta harfa…
Přestala hrát.
Skoč!
Honem!
Ještěže je tu ta rostlina.
Tak sebou neházejte.
To je Ďáblovo osidlo.
Musíte se uklidnit,
jinak vás zabije rychleji.
Zabije rychleji?
Tos mě tedy uklidnila!
Hermiono!
– Co teď budeme dělat?
– Uklidněte se!
– Hermiono, kde jsi?
– Dělejte, co říkám. Věřte mi.
Harry!
– Jsi v pořádku?
– Jo, nic mi není.
– Moc se neuklidnil, co?
– Evidentně ne.
– Musím něco udělat.
– Ale co?
Vzpomínám si, že jsem
něco četla v bylinkářství.
– Pomoc!
– Ďáblovo osidlo. Škrtič je krutý vrah,
ze slunce má však strach.
To je ono! Osidlo nenávidí světlo!
Lumus Solem!
– Rone, není ti nic?
– Ne, není.
Ještěže jsme nezpanikařili.
Ještěže Hermiona
dává pozor při bylinkářství.
Co je tohle?
To nevím.
Jakoby šum křídel…
To je zvláštní.
Takové ptáky jsem ještě neviděla.
To nejsou ptáci.
Jsou to klíče.
Jeden z nich
určitě odemkne ty dveře.
– Co to má všechno znamenat?
– To nevím.
Z vláštní.
Alohomora!
No, za zkoušku to stálo.
Co si teď počneme?
Tam nahoře musí být tisíce klíčů.
Hledáme nějaký starý klíč.
Rezavý, jako ta klika.
Tamhle, vidím ho.
Ten s tím zlomeným křídlem.
Co je, Harry?
Je to podezřelé.
Když ho na tom starém koštěti
chytil Snape, tak ty to dokážeš taky.
Jsi nejmladší chytač za sto let.
Tohle trochu komplikuje situaci.
Chyťte ten klíč!
Pospěš si!
Tohle se mi nelíbí.
Ani trochu se mi to nelíbí.
Kde to jsme? Na hřbitově?
Tohle není hřbitov.
To je šachovnice.
Tamhle jsou dveře.
Co teď budeme dělat?
Musíme hrát a zvítězit.
Harry,
ty běž na to pole pro střelce.
Hermiono,
ty budeš věž na straně dámy.
A já budu jezdec.
A co teď?
Bílý zahájí hru.
A pak…
…jsme na řadě.
Rone, doufám,
že nemyslíš, že to bude
jako opravdové
kouzelnické šachy, viď?
Ty tam, na d5.
Ano, Hermiono,
myslím, že to bude přesně
jako kouzelnické šachy.
Věž na e4!
Pěšec na c3!
– Moment! To snad ne!
– Chápeš, co mám v plánu, Harry?
Až udělám příští tah,
dáma mě vezme.
A ty pak můžeš dát králi mat.
– Ne, Rone, to ne!
– Co se děje?
– Ron se chce obětovat.
– To nesmíš! Musí být jiná možnost!
Chcete Snapeovi zabránit,
aby ten Kámen ukradl!
Harry, ty musíš jít dál.
Vím to.
Ani já, ani Hermiona, ale ty.
Jezdec na h3.
Šach.
Rone!
Ne, nehýbej se!
Nezapomeň, ještě hrajeme!
Šach mat.
Postarej se o Rona
a běž do sovince.
Pošli vzkaz Brumbálovi.
Ron má pravdu.
Musím jít dál.
Ty to dokážeš, Harry.
Jsi velký kouzelník, opravdu.
Ne tak dobrý jako ty.
Já? Knížky a důvtip.
Jsou důležitější věci.
Přátelství a statečnost.
A Harry, buď opatrný.
Ne. To není možné.
Snape byl…
Ano, vypadá na to, že?
Kdo by vedle něj podezříval
ubohého koktavého
profesora Quirrella?
Ale tenkrát při tom famfrpálovém
zápasu mě chtěl Snape zabít.
Ne, milý chlapče.
Já se vás pokusil zabít.
Nebýt toho, že Snapeův plášť
vzplanul,
tak by se mi to podařilo.
I když Snape pořád mumlal
to ubohé protikouzlo.
Snape se mě snažil zachránit?
Věděl jsem, že můžete být
nebezpečný, obzvlášť po Halloweenu.
– Takže toho trolla jste pustil vy?
– Výborně, Pottere. Ano, já.
Snapea to bohužel neoklamalo.
Všichni běhali po sklepeních,
ale on šel do 3. poschodí.
Potom už mi nikdy nedůvěřoval.
Vůbec mě nenechával o samotě.
Jenže on nic nechápe.
Já nejsem sám. Nikdy.
K čemu slouží to zrcadlo?
Vidím, po čem toužím.
Vidím, jak držím Kámen.
Jak ho ale získám?
Využij toho chlapce.
Pojďte sem, Pottere! A hned!
Řekněte, co vidíte.
Co tam vidíte?
Potřásám si rukou s Brumbálem.
Vyhrál jsem školní pohár.
Mluvte pravdu! Co vidíte?
– Promluvím si s ním sám.
– Pane, vždyť nemáte dost síly.
Na to jsem silný dost.
Harry Pottere,
vidíme se znovu.
Voldemort.
Vidíš, co se ze mě stalo?
Vidíš, co musím podstoupit,
abych přežil?
Žít z někoho jiného jako parazit.
Krev jednorožce
mě dokáže udržet při životě,
ale nedokáže mi dát vlastní tělo.
Existuje ale něco, co to dokáže.
Něco, co velice příhodně
leží v tvé kapse.
Zastav ho!
Nebuď hlupák.
Proč umírat strašlivou smrtí,
když se můžeš připojit
ke mně a žít?
Nikdy!
Statečný.
Tví rodiče byli takoví.
Pověz, Harry,
chtěl bys zase vidět matku a otce?
Společně
je dokážeme přivést zpět.
Za to chci něco na oplátku.
To je ono, Harry.
Neexistuje dobro a zlo.
Existuje jen moc,
a lidé příliš slabí na to,
aby o ni usilovali.
Společně
dokážeme neobyčejné věci.
Dej mi ten Kámen.
Jsi lhář!
Zabij ho!
– Co je tohle za kouzlo?
– Idiote! Ten Kámen!
Dobré odpoledne, Harry.
– Pozornosti od tvých obdivovatelů?
– Obdivovatelů?
To, k čemu tam ve sklepení došlo
mezi tebou a profesorem Quirrellem,
je naprosté tajemství.
Takže to pochopitelně ví celá škola.
Tvůj kamarád Ron ti ušetřil práci
s otevíráním čokoládových žabek.
Ron tady byl? Je v pořádku?
A co Hermiona?
Neboj se. Oba se mají dobře.
– Co se ale stalo s Kamenem?
– Uklidni se.
Kámen byl zničen.
Můj přítel Nicholas
a já jsme se dohodli,
že to tak bude nejlepší.
To ale Flamel zemře, ne?
Má dostatek Elixíru, aby dal
do pořádku svoje záležitosti.
Ale ano, potom zemře.
Jak to, že jsem ten Kámen získal?
Dívám se do zrcadla,
a najednou…
Víš, jen ten,
kdo chtěl Kámen najít,
najít,
ale ne zneužít, ho mohl získat.
To byl jeden z mých
nejskvělejších nápadů.
A mezi námi, to už je co říct.
Takže když je s Kamenem konec,
Voldemort se už nemůže vrátit?
Bohužel,
obávám se, že jsou
způsoby, jak se vrátit může.
Harry, víš, proč
profesor Quirrell
nesnesl tvůj dotek?
To díky tvé matce.
Obětovala se pro tebe.
A něco takového
zanechává znamení.
Ne, ne.
Tohle znamení není vidět.
– Přežívá v tobě samém.
– A co to je?
Láska, Harry, láska.
Vida, Bertíkovy fazolky
tisíckrát jinak.
V mládí jsem narazil na jednu,
která chutnala, jako když zvracíš.
Od té doby jsem v nich
ztratil zálibu. Zajímavé.
Snad se nic nestane,
když si vezmu karamelu.
Vida.
Vosk do uší.
– Jsi v pohodě, Rone?
– Jo. A ty?
Taky.
Hermiono?
Lepší už to být nemůže.
Další rok za námi.
A teď, pokud vím,
je na čase udělit školní pohár.
A s body se to má následovně:
Na čtvrtém místě
je Nebelvír s 312 body.
Třetí místo:
Mrzimor s 352 body.
Na druhém místě
Havraspár se 426 body.
A na prvním místě
se 472 body
je zmijozelská kolej.
Paráda, co?
Ano, velmi dobře,
Zmijozele, velmi dobře.
Nicméně musíme vzít v úvahu
události posledních dnů.
Na poslední chvíli
musím ještě rozdělit pár bodů.
Slečně Hermioně Grangerové,
za použití chladné logiky v okamžiku,
kdy byli její přátelé
ve vážném nebezpečí,
padesát bodů.
Skvělá práce.
Za druhé, panu Ronaldu Weasleymu,
za nejlepší šachovou partii,
jakou Bradavice viděly za dlouhá léta.
Padesát bodů.
A za třetí,
panu Harrymu Potterovi,
za pevné nervy
a mimořádnou odvahu
uděluji Nebelvíru šedesát bodů.
Máme stejně jako Zmijozel.
A nakonec je třeba hodně statečnosti,
abychom se postavili nepřátelům,
ale ještě víc, abychom se postavili
svým přátelům.
Uděluji deset bodů
Nevillu Longbottomovi.
Pokud se nemýlím
ve svých výpočtech,
řekl bych, že musíme
poněkud pozměnit výzdobu.
Nebelvír získává školní pohár.
Dokázali jsme to!
Vyhráli jsme!
Tak už pojďte.
Pospěšte si, nebo vám to ujede.
Vlak už odjíždí.
No tak, pospěšte si.
– Pojď, Harry.
– Okamžik.
Myslels, že vodjedeš
a ani se se mnou nerozloučíš, co?
To je pro tebe.
Díky, Hagride.
Tak už běž, honem. Pospěš si.
Jo, a kdyby ti ten tvůj přitroublej
bratránek Dudley dělal problémy,
můžeš mu pohrozit,
že mu k tomu
vocásku přidáš eště párek uší.
Ale, Hagride, mimo Bradavice
přece nesmíme kouzlit. Vždyť to víš.

This entry was posted in Movie and tagged , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , . Bookmark the permalink.